Obsah

Historie

Nejstarší písemná  zmínka o obci  pochází z r. 1358, kdy ji markrabě moravský  Jan Jindřich daroval brněnskému  klášteru sv. Tomáše. Ten  patřil augustiniánům, kteří obývali také klášter na  Hoře  svatého Klimenta severně od Vřesovic. Augustiniáni zde měli proboštství, které vykonávalo část vrchnostenské pravomoci nad Vřesovicemi a ostatními klášterními dědinami.

Ve 14. a 15. století v obci existoval svobodný dvůr. Podle místní tradice sídlili vladykové z Vřesovic na tvrzi, na kterou se uchýlilo roku 1421 několik mnichů z Hory Svatého Klimenta po vyplenění kláštera husity. V místní trati Hradištěk, kde tato tvrz stávala jsou dodnes patrné zbytky opevňovacího systému. Brněnští augustiniáni obec v letech 1542-1549 zastavili Jiřímu Puzmanovi z Perstorfu za 300 kop grošů. Ves se brzy nato vrátila na přímý příkaz Ferdinanda I. do klášterní správy.

Pak připadla obec císaři Ferdinandu I., jež jí dal roku 1550 do správy Přemkovi z Víckova. Roku 1564 byla obec zastavena městu Kyjovu, jehož majetkem se stala 5. července 1577. Obec byla od nepaměti proslavena ovocnářstvím. Odlehlost obce byla příčinou zaostalosti po stránce kulturní. Teprve r. 1874 zde vznikla samostatná škola.

Roku 1901 byla ustavena hasičská jednota, r. 1907 Národní jednota pro jihozápadní Moravu, r. 1908 Spořitelní a záloženský spolek a r. 1921 Sokol. Po těžké době okupace, která přinesla obci tolik obětí na životech, došlo k nebývalému rozvoji obce.

Roku 1945 byla obec elektrifikována, roku 1946 byla provedena kanalizace a založen Klimentský rybník, v roce 1948 byl zaveden místní rozhlas. Roku 1954 bylo zřízeno koupaliště u rybníka a na místě bývalého hostince č. 77 byl zřízen park.

Roku 1960 byla zřízena poštovna, 1962 okrsek veřejné bezpečnosti a 1963 hasičská zbrojnice.